provozní doba (školní výlety si mohou otevírací dobu zvolit sami dle jejich programu)
červenec a srpen
Pondělí
ZAVŘENO
Úterý - Neděle
9:30 - 16:30
květen, červen a září
Pondělí
ZAVŘENO
Úterý - Neděle
11:00 - 15:30
říjen - duben a autobusové výpravy na objednávku.
plné vstupné 60 Kč, snížené 30 Kč, školní výlety do obou muzeí 40 Kč
Provaznické muzeum

Kde nás najdete

nám. Míru č.p. 95
Deštná
378 25
tel.: +420 384 384 231
mobil: +420 723 518 377
49°15'52.696"N,
14°55'20.565"E
Mapa

Provaznické muzeum v Deštné

Provaznická výroba byla jednou z nejpotřebnějších činností na vsích a zemědělských oblastech. Když se řekne provaz, znamená to v jakéhokoli zemědělské oblasti hlavně postroj pro dobytek, ale u nás, v Jižních Čechách, tolik proslavené rybníkářstvím, to zákonitě i znamená síť a další zařízení pro rybolov. Odhaduje se, že výroba sítí je stejně tak stará, jako tkaní látek. Provaz je také nejstarším spojovacím prvkem i manipulačním zařízením ve stavebnictví. Provaznictví odpradávna provází člověka.

V minulosti provazník tedy musel být v každé vesnici, stejně jako kovář, mlynář apod. Toto řemeslo se dědilo z otce na syna i po několik pokolení.

Provaznické řemeslo patří u nás k nejstarším. Provaznický cech byla založen nejprve v Praze v roce 1446 a byl jako jeden z prvních. K rozkvětu provaznictví jistě přispěla skutečnost, že v našich zemích se pěstoval len, tedy surovina potřebná k výrobě provazů. Bývalo zvykem, že si zemědělci přinášeli k provazníkovi na svém poli vypěstovaný len a nechávali si z něj dělat provazy pro vlastní potřebu.

V 70. letech 18. století se přistěhoval do Deštné z pruského Slezka, z města Krotkavi provazník Jiří Klik, Psal se tehdy německy Glück a později se jméno přizpůsobovalo češtině a zůstalo pak na jménu Klik. Po něm převzal provaznické řemeslo syn František a později i vnuk Matouš (21.11.1822) a posléze syn Matouše Karel (narozen 25.10.1857) a poté jeho syn Antonín (narozen 10.1.1892). Všechny další generace a bylo jich celkem sedm, dědily toto řemeslo, kdy každý se vyučoval u svého otce.

V tehdejší době ještě nebyly dílny a tak se řemeslo v létě provozovalo venku na dvoře a delší provazy se dělaly na ulici.

Z počátku se provazníci v Deštné stěhovali z místa na místo, ale vždy zůstávali v Deštné.

Provaznická výroba se za působení rodiny Kliků přesunula z domácího prostředí, kde bylo využíváno jednoduchého strojového vybavení, do dílny a obchodu v domě na náměstí čp. 95 (dnešní muzeum)., který zakoupil v roce 1921 Antonín Klik a zařídil si zde dílnu, kde bylo možno dělat i delší provazy a byla zde i prodejna. V té době se již na výrobě podíleli také učedníci a najatí dělníci. Provaznictví Antonína Klika zaměstnávalo již 5 lidí Po druhé světové válce se vše modernizovalo a proto byly do dílny zakoupeny nové stroje na elektrický pohon. V padesátých letech, v době znárodňování bylo ustanoveno Výrobní družstvo provazníků v Deštné (1.1.1953). Později přešlo pod v.d. Jipro Lomnice nad Lužnicí, aby se 1.1.1991 opět po názvem Delana osamostatnilo. Provaznické družstvo v Deštné pracuje dodnes.

Syn Antonína Klika Karel Klik (*1.12.1926, + 3.4.2011 ) se vyučil provaznickému řemeslu již jako poslední a učňovskou zkoušku dělal u provazníka Macháčka v Čelakovicích v roce 1945. Poté pracoval již v provaznickém družstvu, jehož byl i předsedou. Působil v něm až do 23.3.1989, kdy odešel do důchodu. Karel Klik byl posledním držitelem rodové provaznické tradice, která skončila po 220 letech.

Zjistil, že nikdy nebyla souhrnně podchycena sepsána historie provaznictví a tak začal svou badatelskou a spisovatelskou práci, která vyvrcholila v r. 1996 vydáním knihy Provaznictví v Čechách a na Moravě. Karel Klik si přál, aby důmyslné stroje, na kterých pracovaly generace jeho předků provazníků, skýtaly radost a poučení i dalším generacím, proto po sepsání knihy o provaznictví své úsilí zaměřil na vybudování provaznického muzea. Jako nejlepší prostora pro jeho zřízení se ukázala bývalá provaznická dílna u domu rodiny Kliků, kde provaznická výroba běžela 50 let a stály ještě mnohé z historických strojů. Za pomoci kamarádů, z prostředků obce a okolních firem ale zejména vlastním nezměrným úsilím a ze svých vlastních prostředků vybudoval unikátní Provaznické muzeum, jediné svého druhu v Čechách. 17.4.1998 bylo slavnostně otevřeno a Karel Klik zde působil jako průvodce.

Muzeum je ve dvou místnostech o celkovém rozměru 100 m2 a je zde cca 260 exponátů a většina zdejších strojů a dalších exponátů je během prohlídky uváděna do provozu.
 

Návštěvníci shlédnou staré řemeslné postupy tradiční výroby provazů, popruhů, rohožek a sítí pomocí originálních nástrojů a na dobových provaznických strojích. Jedná se například o pletací stroj, jeden z nejstarších u nás, dále o stáčecí stroj ve stáří 80-100 roků, na kterém se vyrábí stáčené šňůrky, 80 roků stará zkoušečka pevnosti provazů, více jak 100 roků starý stroj na předení a stáčení provazů. Dále jsou zde praktické ukázky, zpracování lnu, síťování, výroba klubíček na ručním stroji, ukázka, jak se dříve pracovalo, když ještě nebyla elektřina a používaly se transmise (pohon vodou a párou), a podobně. Také část soukenického a tkalcovského řemesla.


Vystaveny jsou ochranné sítě proti mouchám na koni (polystyrénového koně vyráběla pražská televize ve svých dílnách) a mnohé další provaznické a tkalcovské výrobky historické i novější,

Ukázky jsou zvláště dobré pro školní výpravy, kterých sem zajíždí poměrně velká část.

Pro nezasvěceného jen těžko představitelné množství práce, kterou mistr Klik věnoval uchování, udržování v provozuschopném stavu, vyhledávání, získávání, ošetřování a prezentování historickým výrobním nástrojům a strojům a uchování a prezentaci starých řemeslných postupů, rozhodně zaslouží naši pozornost a veřejné uznání, aby ani v budoucnosti nebyla ztracena a promarněna.

Díky tomu, že se jedná o místní muzeum nacházející se na rozhraní turistických oblastí Třeboňsko a Jindřichohradecko, v bezprostřední blízkosti vyhledávanému vodnímu Zámku Červená Lhota i nepříliš vzdálenému Jindřichovu Hradci, je zde možnost snadného napojení na turistické trasy ať už zájezdové, pěší, či cyklostesky. Není problém, aby si jej turista zařadil do plánu své trasy. Městečko Deštná jako zastávku svého výletu může využít i k levnému stravování, doplnění zásob v plnosortimentní obchodní síti i využití jiných služeb (pošta, zdravotní středisko, veřejný internet, autoservis, benzinová čerpací stanice atp.)

------------------------------------------------

zajímavé odkazy:

http://honzatichy.rajce.idnes.cz/Destna/

 

 

 


Zahájení sezony muzeí v Deštné

Zahájení sezony muzeí v Deštné

Autor: David Šašek, DiS.  •  Vydáno: 9.5.2016 9:38  •  Přečteno: 172x  •  Komentářů: 0